Jdi na obsah Jdi na menu
 


zapomenout

31. 10. 2006
za dveřmi slyší ty zmatené hlasy,
je pozdě spílat ho,prosit a křičet,
teď už vám zbyde jen nad hrobem brečet...

Vzal si poslední kapičku života,
nad jeho tělem se světýlko mihotá...
Nechal po sobě dopis napsanej,
je hrozně nešťasten pohleďte na něj...

V listě co nechal bylo jen psáno,
to co se stalo prý bylo už dáno..

Strašně se trápil nemohl dál,
někdo mu naději na štěstí vzal.
Ten kdo to způsobil,vůbec nic netuší,
Sladce si usíná,spánek nic neruší...

On je v rakvi na prsou hlínu,
kdo za to může,kdo nese tu vinu???

Byl tak šťastný když prvně s ním tančil,
studenou žiletkou všechno to zkončil...
Řekl,že lásku mu nemůže dát,
pokaždé přišel si na chvíli hrát.
Vždycky,když odešel v slzách se topil,
když cítil samotu,tak vínem se opil...